Ekofarma

Kongo

Hlavním cílem projektu je rozvoj ekologicky udržitelného a zdravého zdroje živočišných bílkovin pro místní trh zejména ve formě produkce pštrosího a jiného masa v místě, kde je po mase vzrůstající poptávka a ta je uspokojována ilegálním pytláctvím divokých zvířat. Kromě intenzivního chovu pštrosů v savanové části lokality a zpracovávání všech jejich derivátů bude kladen důraz i na další diverzifikaci zemědělských aktivit v lokalitě, která čelí tlaku na zbytky deštného pralesa a je ohrožována vypalováním a následnou erozí a ztrátou vody.



Místo realizace projektu

Republika Kongo (Kongo – Brazzaville), department Niari, 17 km severně od krajského města Dolisie na půdě obce Kibindouka (okres Louvakou) přímo na okraji hlavní silnice RN3, vedoucí směrem do Gabonu.

Republika Kongo, navzdory svému příznivému klimatu, úrodnosti půd i relativní politické stabilitě v posledních letech, je nesoběstačná z hlediska produkce zemědělských výrobků a zejména živočišných bílkovin. Na celkové ploše 342 000 km2 žije 5,2 milionu obyvatel (World Bank, 2018), přičemž jižní část země je historicky kryta otevřenými nelesními biotopy, jejichž využití pro zemědělské účely by nebylo v rozporu se snahami o zachování druhé biodiverzity a ekologických služeb tropického lesa (v rámci REDD+). Náš projekt si klade za cíl rozvinout metody udržitelného zemědělství na ploše mozaiky savan a lesů a přispět k rurálnímu rozvoji za účasti místních obyvatel. K dispozici bude projektu v již v první fázi několik kilometrů čtverečních půdy našich konžských partnerů, kde se budeme soustředit zejména na chov pštrosů dvouprstých. Jejich chov je z hlediska ekologické udržitelnosti, nároků na prostor i výživu vhodný pro travnaté části pozemku. Maso a vejce chovaných zvířat bude cíleno na místní trh, kde je dostupných a zdravotně nerizikových alternativ málo. Další deriváty z chovu pštrosů (kůže, peří) budou diverzifikovat příjmy a know-how zapojených konžských stakeholderů. Důležitými milníky na cestě k dlouhodobému fungování bude první úspěšné rozmnožování chovného hejna pštrosů a následně, přesně po roce, dosažení vhodné jateční velikosti prvních odchovaných zvířat a uvedení jejich masa na místní trh. Produktivita chovu bude podle našich očekávání korelovat s časem se zvyšující kvalifikovaností personálu a nalezením nejvhodnější krmé dávky z místních zdrojů. Rostlinná výroba projektu se nebude zaměřovat jen na pěstování krmiv pro chovaná zvířata, ale na odhospodařované ploše bude diferzifikována na pěstování zejména stromových permakultur, kterým bude vévodit moringa olejodárná, vhodný zdroj rostlinných proteinů pro místní trh i vývoz. V kombinaci s místními divokými i hospodářskými druhy dřevin zajistí zalesněné části půdy udržení biodiverzity, vody v krajině, uhlíku ve vegetaci a budou mitigovat dopady změny klimatu. Při veškerých aktivitách projektu bude v prvé řadě kladen důraz na udržitelnost jednotlivých složek, šetrné zacházení s odpady, využití obnovitelných a lokálních zdrojů a férové zapojení a ohodnocení místních partnerů a zaměstnanců se zřetelem na genderovou rovnováhu.

V Kongu jsou snahy o uspokojivé řešení potravinové situace a udržitelného využívání přírodních zdrojů velmi limitované. Mnoho státem řízených projektů není funkčních a velké projekty, ať už nadnárodního charakteru či vládnoucích tříd v Kongu jsou zase kontroverzní z hlediska dopadů na divokou přírodu a dlouhodobý zájem místních obyvatel (velkochovy dobytka, plantáže palmy olejné, …). Některé ochranářské organizace se lokálně pokouší o podporu soběstačnosti místních obyvatel pomocí malochovů koz či ovcí, ale tyto projekty jsou povětšinou krátkodobé, finančně nenávratné a motivace místních lidí je tudíž nevelká. Náš přístup kombinuje reálné potřeby obyvatel s ekonomickým zájmem české i konžské strany na tom, aby náš podnik střední velikosti prosperoval a přinášel trvalý zisk, což ve svém důsledku pomůže enviromentálně i sociálně. Kroky k rozvoji oblasti budou podnikány také na základě studií a poradenství akademické obce, která bude do projektu od samého počátku zapojena.

Dlouhodobým problémem Republiky Kongo je nedostatek domácích živočišných produktů a obecně malá rozrůzněnost zemědělství v zemi. Důraz je kladen na tradiční pěstování manioku a potřeba živočišných bílkovin je (nedostatečně a neudržitelně) zajišťována ilegálním lovem volně žijících zvířat, kontroverzním mořským rybolovem a importem levného masa z (rozněž neekologických) podniků na produkci drůbeže a dobytka zejména z Jižní Ameriky. Jediný velkoobjemový domácí zdroj (hovězího) masa pochází ze severu země z dobytčích rančů ovládaných vládnoucím prezidentem a jeho rodinou. Toto je však nejen kontroverzní, ale také pro potřeby obyvatel země nedostatečné.

Náš projekt si tedy klade za cíl vyšlapat pěšinku na poli malo-středněobjemové produkce kvalitního, místního a ekologicky produkovaného masa, přičemž se právě chov pštrosů jeví jako nejvhodnější varianta. Kromě masa samotného může zpracování vedlejších výrobků z vajec, peří a kůže vytvořit další pracovní aktivity a rozšíření know-how mimo zemědělství i do oblasti výroby předmětů denní potřeby, dekorací a módy.

Životní prostředí

Tento pilíř je v našem projektu klíčový a je hlavní motivací, proč se v Kongu a konkrétně i na vybrané lokalitě chceme angažovat. Půda, která nám bude k dispozici, hostí přirozenou mozaiku deštných lesů (galeriových lesů podél vodních toků) a vysokostébelných savan. Obě komponenty jsou však v důsledku dlouhotrvající lidské činnosti degradovány – lesního pokryvu ubylo kvůli výrobě dřevěného uhlí a žďáření (slash and burn) kvůli zemědělství a mnohé taxony divoké fauny byly vyhubeny. Savanová společenstva zůstala sice rozlohově zachována, avšak jsou v důsledku lovu a periodicky zakládaných požárů také ochuzena o svou přirozenou biodiverzitu. Naše hospodářské plány počítají s šetrným (riziko eroze, spotřeba vody, narušení půdního profilu) využitím savan pro chov pštrosů a se zachováním a signifikantním nárůstem zalesněné plochy díky reforestaci a vytvoření nárazníkových zón ve formě stromových permakultur. Tyto aktivity budou mít tedy pozitivní vliv na biodiverzitu, stav půdy a lesů, zdroje vody a atmosféru – i díky zvýšené schopnosti vázaní vzdušného uhlíku do dřevní hmoty ve srovnání s travními společenstvy či jednoletými hospodářskými plodinami.

Samozřejmostí bude v našem provozu zodpovědné nakládání s odpady (přičemž ty organické i z širšího okolí se budeme snažit využít přímo v koloběhu hospodářství) a budeme klást zřetel na energii z obnovitelných zdrojů – ze slunečního záření. Chov a zpracování zvolených druhů má navíc energetické nároky velice nízké a také spotřeba vody je násobně nižší, než při intenzivním chovu dobytka.

Navíc dojde k diverzifikaci nutričního příjmu místních obyvatel o hodnotné položky (pštrosí maso a vejce, med, moringa, různorodé ovoce…) a tím pádem snížení tlaku na divokou přírodu. Permanentní přítomnost zaměstnanců a ostrahy bude navíc také přispívat k dohledu nad destruktivními aktivitami (lov, vypalování, kácení) v širším okolí ekofarmy. Přítomnost výzkumných pracovníků a stážistů budeme také vždy chtít využít i ke vzdělávání místních obyvatel v této problematice a k ukázkám příkladů dobré praxe a udržitelného hospodaření.

Řádná správa věcí veřejných: Projekt je od počátku koncipován jako kooperace mezi českou stranou a stakeholdery v místě realizace, kteří zahrnují podílníky v partnerské organizaci, pracovníky v aktivitách projektu a v širším významu i všechny obyvatele oblasti, kde se bude projekt realizovat. Před veškerými pracovními aktivitami dojde k právnímu ujednání mezi místní stranou a českou stranou s tím, že bude zajištěna co největší participace místních obyvatel. Jejich předpokládaný souhlas s aktivitami (který byl již k tomuto dni předběžně domluven) bude na základě informovanosti a transparentnosti projektu. Došlo k představení investora i členů konžského týmu obyvatelům vesnice. Při implementaci projektu bude v rámci ŘSVV akcentována zejména dimenze 1 – Hlas lidu a zodpovědnost. Podnikání se bude odvíjet přímo na jejich tradiční půdě s jejich aktivní participací, přičemž část podílníků firmy jsou přímo obyvatelé oblasti a příslušníci jedné rodiny / komunity. Nejedná se tedy o nadnárodní zábor jejich půdy pro nejasné podnikání cizích subjektů, na jejichž chodu by již nadále zástupci místní komunity nemohli mít žádný vliv. Na zřeteli budeme mít rovněž dimenzi  kontrola korupce. Od počátku podnikání půjdeme legálními cestami a budeme se vyhýbat jakékoliv tendenci dopomáhat si k dosažení cílů v regionu tolik běžným uplácením. V této dimenzi se navíc projekt přímo zasazuje o potlačení korupčních aktivit, které jsou spojeny s ilegálním využíváním divoké zvěře jako zdroj masa, což by bez korupce státních úředníků nebylo možné. Námi nabízená alternativa – cenově dostupné domácí maso zvířat – může tedy z trhu eliminovat i tento zdroj bílkovin kontroverzního původu.

Na projektu spolupracují

Jednotlivé kroky v přípravě projektu budou řešeny kombinovaným zapojením české a konžské strany. Koordinátor z české strany se navíc v průběhu roku několikrát vydá opět i přímo na místo, aby některé aktivity sám prováděl či na ně dohlížel.

Arthur Sniegon – koordinátor; vystudoval ekologickou a evoluční biologii na Univerzitě Karlově v Praze; od roku 2010 až do současnosti tráví většinu času ve střední Africe (zejména Kongo, Kamerun a Čad) a je aktivní v terénní ochraně přírody, účastní se výzkumů, je činný v protipytláckém boji a rozvíjí také udržitelné zemědělské aktivity na africkém venkově (především projekt včelích úlů v jižním Čadu – od roku 2015); činnost provádí buďto se svou organizací Save-Elephants, z.s. nebo ve spolupráci s většími partnery jako je WWF, Jane Goodall Institute, WCS, EAGLE Network a African Parks. Několikrát přímo v Kongu zodpovídal za získání a využítí i zpětnou evaluaci a reporting grantů z United States Fish and Wildlife Service, z WWF De a WWF Nl a také od The Aspinall Foundation, Arcus Foundation, Rufford Foundation či českého Nadačního fondu Neuron. V Kongu má mimo jiné dlouholeté vazby na agenty Ministerstva životního prostředí a na státní veterináře. Relevantní jazyky – čeština, francouzština, angličtina, lingala.

Josef Říha – investor, podnikatel a developer. Cestovatel s rozsáhlými zkušenostmi z rozvojových zemí několika kontinentů, s možností srovnání a konzultací s jinými krajany podnikajícími v Africe, Asii i Americe. Autor několika dokumentárních filmů, např. Mizející Afrika s několika amatérskými oceněními s přesahem do ochrany přírody, který projel velkou část afrického kontinentu po vlastní ose. Více na josefriha.cz

Jacques Engoundi – koordinace pracovníků a partnerů na konžské straně a administrativní zajištění; vystudoval makroekonomii;rozsáhlé zkušenosti s řízením především různých zemědělských, ale též průmyslových, těžěbních i obchodních projektů v Republice Kongo; zakladatel a majitel agentury poskytující poradenství a management v oblasti řízení zaměstanců a dozor nad legislativně schválenými pracovními postupy a podmínkami zaměstnanců; dlouhodobě byl mimo jiné pověřen správou eukalyptových kultur pro papírenský průmysl v pobřežní provincii Konga a řízením zaměstnanců v napojených podnicích; opakovaně se účastní rozličných konferencí a obchodních fór a je vášnivým pěstitelem a zahrádkářem různých divokých i hospodářských plodin v Kongu. Relevantní jazyky – francouzština, lingala, kituba.

Yvon Diele – hlavní dohled nad aktivitami v terénu a technickými záležitostmi; původem přímo z vesnice na lokalitě a středem rodiny obchodních partnerů, se kterými česká strana jedná o působení v jejich komunitě; zkušenosti s prací pro menší i velké nadnárodní společnosti v Kongu i zahraničí; po dobu 14 let aktivně působil v Jihoafrické republice ve filmovém a reklamním průmyslu, má tedy bohaté zkušenosti s marketingovými a promotivními nástroji a širokou bázi kontaktů v tomto odvětví v Kongu. Relevantní jazyky – francouzština, angličtina, lingala, kituba.

Tým se bude dále skládat z několika dalších členů na české i konžské straně.